Jaká byla vaše motivace začít s basketbalem Jindřichově Hradci?
Já jsem odchovanec jindřichohradeckého basketbalu, v 11 letech jsem začal hrát basketbal za Slovan Jindřichův Hradec. Hráli jsme špičku v Čechách, respektive v Československu, byli jsme čtvrtí na mistrovství republiky. Basketbal se stal od těch 11 let mojí vášní, vystudoval jsem Fakultu tělesné výchovy a sportu, kde jsem jako specializaci dělal basketbal, to znamená, že jsem i získal trenérskou kvalifikaci A. Hrál jsem až do svých asi 25 let, kdy jsem kvůli pracovnímu vytížení už nehrál aktivně. Pak jsem získal práci mimo Jindřichův Hradec a v průběhu tohoto období jsem přišel zpět pomoci zachránit víceméně umírající basketbal v Jindřichově Hradci, který v té době hrál první ligu, respektive v té době pod názvem 2. liga.
Jak byste zhodnotil fungování klubu během vašeho dlouhého působení jako hlavního představitele?
Na začátku jsme ten klub společně s doktorem Žižkou a Pavlem Novákem převzali, stabilizovali a od toho okamžiku jsme se začali chovat jako profesionální klub. Měli jsme tu profesionálního trenéra, hráče, postupně jsme byli navázáni na některé kluby v NBL, kde jsme získávali hráče a ti nám tu pomáhali hrát na horních příčkách v naší soutěži.
Pak jsme se v jednom okamžiku rozhodli, že opravdu to ještě můžeme posunout dál a přivedli jsme nového trenéra, další profesionální hráče na vyšší úrovni a s tímto týmem jsme vybojovali postup do NBL. Tam jsme následně strávili 6 let, což, musím říct, považuji za nějaký vrchol svého působení.
Poté jsme z nejvyšší soutěže spadli, pokusili se dostat zpátky a to se nám nepovedlo. V tu dobu jsme se přímo střetli s GBA, kdy následně jsem vyzval tuto organizaci, zda se nechce přestěhovat do Jindřichova Hradce, což se stalo. Vytvořili jsme skvělý tým, který opět aspiroval na postup. Do toho ale přišel Covid-19, který naší snahu na další 3 roky víceméně zastavil. Poté se v klubu angažovali lidé v rámci GBA, kteří odkoupili licenci na KNBL a ta se tu rok hrála. My jsme tento krok umožnili, ale vlastně to šlo trochu mimo nás.
Sezóna nedopadla dobře, spadlo se zpátky do první ligy. V tu chvíli jsme se znovu vrátili do vedení klubu, nastavili jsme nějaké nové podmínky a musím říct, že jsme dokázali narovnat finance, vztahy, vybudovat nějakou novou image klubu, přivedli se noví lidé, manažeři, začalo se díky GBA pracovat s mládeží. Vrcholem zatím je letošní sezóna, která byla úspěšná v několika směrech.
Po celou dobu to bylo tak, že, paradoxně, ve vedení klubu byli všichni amatéři. To znamená, že my jsme všichni měli a dodnes máme svá zaměstnání, živíme se něčím jiným a vedení klubu je nadstavba naší činnosti. A já si myslím, že možná jsme byli jediný klub tohoto typu v rámci České republiky, který za takových podmínek hrál tak vysokou soutěž.
Já jsem byl v pozici generálního manažera, který se stará o chod klubu, dělali jsme to v úzké skupince lidí a musím říct, že to byla hrozně zajímavá záležitost. Ale to, čeho jsme dosáhli nyní, že máme kompletně celou strukturu, máme skvělé trenéry, kteří vědí, co mají dělat, máme zabezpečený servis, maséry, kondiční trenéry a manažery, to je prostě něco, co se nám povedlo po těch 20 letech vybudovat - profesionální klub na nejvyšší úrovni.
Čeho si za svou dlouhou funkcionářskou kariéru nejvíce ceníte?
Cením si toho, že se většinou kolem mě pohybovali lidé, kteří basketbalu měli co dát a vážili si toho, že můžou fungovat i v takhle málem regionálním klubu. Dělali jsme a doufám, že i nadále děláme, radost našim fanouškům. Toho si vážím, protože moje představa a takové moje velké přání, když jsem vstupoval do profesionálního basketbalu, bylo, abychom přivedli do haly 500 fanoušků. A musím říct, že jsme měli zápasy, kdy jsme v rámci KNBL hráli třeba s Nymburkem a měli jsme v hale 1300 diváků.. To je pro mě takový dárek, protože sport se dělá pro fanoušky a myslím si, že tohle byl velký zážitek, který jsme si užívali všichni.
Co se naopak nepovedlo a nejradši byste ze vzpomínek nebo historie klubu vymazal?
Musím říct, že mám hořké vzpomínky na některé hráče, které jsem protěžoval, dával jsem jim nadstandardní podmínky a ti hráči to klubu nikdy nevrátili. Dokonce mužů asi říct, že klub poškodili, protože si vymáhali odchod z Jindřichova Hradce, dlužili peníze. My jsme to měli spíše opačně, to se ještě vracím k těm pozitivním věcem, náš klub nikdy nedlužil žádnému hráči. Zkrátka, k některým těm hráčům chovám zášť, protože mě zklamali a podvedli.
Druhá věc, která se nám moc nepovedla, byla ta jedna sezóna v KNBL (21/22), kde se ne moc strategicky postupovalo s budováním týmu, vizí, vyjádřeními vůči veřejnosti.. Musím říct, že tohle nás hodně poškodilo a následující 2 sezóny se to teď snažíme, a myslím, že celkem úspěšně, narovnat a naši reputaci zlepšit.
Proč jste se rozhodl rezignovat na vedoucí funkci v klubu?
Dostal jsem pracovní nabídku, která se neodmítá. Je pro mě důležité, že bych se mohl posunout i profesně někam jinam a zabývat se něčím, co mě hodně láká. To je celý důvod.
Bude možné Vás nadále vídat v hale při zápasech?
Určitě ano. Fanoušci vědí, kde je moje místo. Já jsem fanoušek a určitě se budu snažit být na co nejvíce zápasech.
Jak hodnotíte letošní sezónu?
Rozhodně pro mě tato sezóna není zklamáním. Musím přiznat, na startu jsem byl trošku rozpačitý z toho, že jsme postavili neuvěřitelně mladý tým a nebyl jsem si tak jistý, jestli dokážeme dosáhnout cíle, který jsme si na začátku dali - bojovat o co možná nejvyšší příčky. Ale musím říct, že díky práci trenérů, celého realizačního týmu a manažerů a správným doplněním kádru, jsem byl přesvědčený, že letos máme našlápnuto k tomu bojovat i o výhru. Bohužel, rozhodly maličkosti, možná zranění, aktuální pokles formy..
V příští sezoně se neobávám neúspěchu, protože tým je poskládaný dlouhodobě, to znamená, že hráči mají víceleté kontrakty. Když vidím, jak se za tu sezónu zlepšili, pokud budou mít stejnou tendenci, tým bude opět dominovat ve své soutěži a doufám, že tentokrát dosáhne až na úplný vrchol.
Jak se klub vyrovná s Vaším odchodem?
Přiznám se, že za minimálně rok mé spolupráce s Janem Tomancem jsem nabyl jasných důkazů o tom, že Honza roli generálního manažera zvládne. Myslím si navíc, že to posune i celý klub, protože se možná oprostí od otců zakladatelů. A my s Liborem Žižkou, který dál bude v pozici předsedy klubu, budeme klub sledovat, podporovat a přát si, aby se posouval jenom dopředu.
